nerozhodnost

Známe jí všichni. Je propojená se zodpovědností a tím pádem s rizikem. Je schovaná ve slovech nevím, nevím a okořeněná strachem z prohry, strachem ze samoty, strachem z odmítnutí, strachem ze smrti, strachem ze selhání.

Čím více jsme nerozhodní, tím více vyhledáváme lidi anebo prostředí, kde je rozhodnost a odpovědnost.

Je to jako jízda na velkém kruhovém objezdu. Najedeme-li na velký neznámý kruhový objezd a nejsme si jisti správným směrem, projedeme ho jednou celý, tak abychom se podívali na všechny výjezdy.Nejsme –li rozhodnutí, tak si ho projedeme ještě jednou. A ještě jednou a ještě jednou. Ale ten blinkr musíme dát do pohybu my, nikdo jiný to za nás rozhodně neudělá. A jestli budeme mít strach, tak na tom kruhovém objezdu můžeme stereotypně kroužit celý dospělý život. Být pěkně v klidu, bez rizika, protože na kruhovém objezdu se jezdí pomalu a má jasná pravidla. Ale na jednotlivých výjezdech mohou být krásná místa, zajímaví lidé a neuvěřitelné zážitky. A to stojí za tu odvahu dát blinkr a vymanit se ze stereotypního způsobu života.

Protože kdo z nás nepřijme dobrovolně zodpovědnost za svůj život, může se mu stát, že ji přijme někdo jiný za nás a my budeme žít život někoho jiného. No a ti šťastnější si toho možná všimnou včas a změní to a ti druzí si toho všimnou až v hlubokém stáří, kdy už člověk nemá tolik sil na změny, anebo si toho nevšimnou vůbec.

A co Vy, už jste dali znamení o změně svého směru?? Ven z kruhového objezdu vzůru za dobrodružstvím všedního dne??

P.S: Nikdy ničeho nelituj, protože co se má stát, to se stane. Anebo ne ????