Život v krabici

Lidé ve větších městech se pomalu dostávají do situací a životního stylu, kterému říkáme život v krabici. Jak to vypadá? Ráno nás probudí v naší krabici (dům nebo byt) jiná krabice (mobil nebo radio). Po ranní hygieně nasedáme do krabice (auto nebo bus) která nás přepraví do zaměstnání. Naše firma, to je jedna velká krabice (velký dům) složený z několika menších krabiček (kanceláře). Mezi jednotlivými patry se přepravujeme pohyblivou krabicí (výtah). Všude kolem, nás obklopují další důležité krabice, které potřebujeme denně k našemu životu. Telefony, počítače, notebooky a hlavně televize. V ní se dozvídáme vše důležité o prasečí chřipce, nemocech a zajímavých úmrtích. Jen to, že člověk nebyl stvořen pro život v krabicích, ale pro život v harmonii s přírodou, že lidské tělo se musí hýbat a dýchat čerstvý vzduch, o tom bohužel nic. Takže nezbývá nic jiného, než vyhlásit heslo Lidé bděte a nenechte si vnutit krabicový styl života, i když je příjemný a jednoduchý, protože jeho pozvolným přijetím Vám jde doslova o život. Když ne o život, tak alespoň o jeho délku a o jeho zdravotní kvalitu. Takže revoluce, která přináší změny. Jaké? Tak např. zítra už nejezděte výtahem a jděte pěšky, sice se zadýcháte, ale tím naberete větší množství potřebného kyslíku a zvýšíte tepovou frekvenci svého srdce. Kratší úseky choďte raději pěšky a nepoužívejte tak často své auto ani MHD. Nesahejte hned po příchodu domů po malé krabici (TV ovladač) a nespouštějte hned TV, ale raději se jděte projít nebo zasportovat a večer zkuste objevit znovu sílu Vaší představivosti při četbě knížky, kterou jste dostali před několika lety pod vánočním stromečkem. A udělejte to hned a ne až příští týden. Protože život v krabici vás mílovými kroky přibližuje k Vaší poslední krabici, která se s Vámi promění v popel.

Amen